JÓGARAMA

S přijetím za štěstím: 5 tipů, jak být spokojenější

Rozlepuji oči. Cítím se příšerně.

Pár probdělých nocí a já mám pocit, že můj svět přestává existovat. Jsem nepříjemná sama sobě. Lituji se, a to mě posílá hlouběji do osobního pekla.

Od rána rozsévám svoji sebelítost na všechny kolem. Manžel dostává sprchu jako první a syn následuje hned vzápětí. Prostě taková ta domácí pohodička.

Pochopení vlastních pocitů

Jakmile mám chvilku klid, sedám si na gauč s čajem v ruce. Zavírám oči a poprvé od otevření víček vnímám, co se skutečně děje, co leží za potřebou se litovat.

Mám strach. Jsem přehlcená a unavená, ale strach je schovaný za vší tou maskou. Jakmile pochopím své vnitřní prostředí, může volně přicházet přijetí. Zvu strach blíže k sobě, chci se ho dotknout a pochopit, jelikož pouze tak může přijít uvolnění, pocit lehkosti a radosti.

Pozorností k sebepoznání

Pojď se chvilku zastavit sama u sebe. Zaměř svoji vědomou pozornost do oblasti srdce, podívej se na svůj dech…

Jaký pocit tě zaplavuje?

Ponech chvilku svoje vědomí právě tady, ve svém hrudníku, a zhluboka dýchej.

Představ si, že s každým nádechem své srdce otevíráš. Může ti pomoc jemná imaginace lotosového květu, který se otevírá lístek po lístku.

Co se skrývá uvnitř? Zaznamenej pocity, podívej se na své emoce. Otevři se vlastnímu poznání.

Jakmile dokážeme zaznamenávat své nejniternější pocity, i ty již dlouho uleželé, přicházíme k možnosti přijetí. Prostě tak, jak skutečně jsme.

Bez přetvářky, bez nucení.

Bez vlastního sebepoznání je přijetí pouze krátkodobým aktem, který vychází více z roviny rozhodnutí a vůle. V celoživotním procesu tak budeme začínat stále znova.

zdroj: pexels.com

Prožijte emoce celým tělem

Koukni pod pokličku. Staň se svojí emocí. Nech každou buňku těla obklopit právě prožívaným pocitem a zhluboka dýchej.

Kam tě provází, co se v něm ukrývá? Odkrývej skryté a s laskavostí přijímej cokoliv, co se objevuje.

Indický mystik Osho v jedné ze svých knih doporučuje zaměření na vlastní prožitky v jakékoli situaci.

Jakmile cítíme radost, třeba při setkání s dlouho neviděným přítelem, většinou automaticky upínáme pozornost na subjekt, o kterém si myslíte, že tuto radost přinesl.

Radost je však uvnitř nás a daná situaci ji pouze vynesla na povrch.

Upnutím pozornosti směrem od sebe o tuto emoci rychle přicházíme. Pouze se na krátký okamžik zjeví, aby zase zmizela nepoznána.
Zaměř se dovnitř v každé situaci. Nech rozlít radost celým svým tělem, staň se radostí a přítele nech chvilku na pozadí své mysli.

Neustále převalování

Udělala jsi rozhodnutí, které vyústilo do nepříjemné situace. Nutkavě nad ním přemýšlíš. Bloumáš, zkoumáš, možná se trápíš a obviňuješ.

Měla jsem jednat jinak! To jsem neměla říkat! Kdyby ostatní udělali…  Teď si to pojďme ukázat z jiné perspektivy.

Mrkni na svoji dlaň a představ si, že na ní leží tvůj ranní exkrement.

Ráno jsi ho vytáhla ze záchodu, protože ho přece musíš pořádně prozkoumat a poválet. Stále si ho prohlížíš, pěkně ze všech stran, ukazuješ ho ostatním, ať vidí, co jsi vytvořila a rozmýšlíš, jak by mohl vypadat líp. Pěkně smrdí, ale to už ani necítíš, a tak od sebe akorát odháníš všechny okolo.
Vyhoď ho zpátky do záchodu a spláchni! Přestaň převalovat, co už bylo vypuštěno. Přijmi svoji minulost, přijmi svá rozhodnutí. Nic není tak, jak se zpočátku jeví.

S přijetím ke spokojenosti

Dovol, abych ti volně převyprávěla starou čínskou bajku.

Tento příběh vypráví o farmáři, na jehož farmu přišel krásný kůň.
Sousedé se zběhli a plácali farmáře po rameni, jaké měl štěstí.

Ten pouze odvětil: Možná.

Jednoho dne přišel farmář k otevřeným vratům od stáje a zjistil, že kůň utekl pryč. Sousedé se zběhli a litovali farmáře, jaká to smůla.

Ten pouze odvětil: Možná.

O pár dní později, když farmář pracoval, uslyšel koňský řehot. Otočil se a zjistil, že zaběhlé zvíře přivedlo dalších dvacet čistokrevných koní s sebou. Sousedé se zběhli a opět kvitovali, jaké měl farmář štěstí.

Ten však pouze odvětil: Možná.

Další den odpoledne farmářův syn osedlal jednoho z koňů a vyjel na projížďku. Kůň ho cestou shodil a on si zlomil nohu. To by nebylo, aby nepřiběhli ti všeho znalí sousedé. To je tedy smůla, volali.

Farmář pouze odvětil: Možná.

Přišla válka. Císař naverboval všechny mladé muže, pouze farmářův syn zůstal, jelikož měl zlomenou nohu…

Dopíjím čaj a prožívám svůj objevený strach...

Strach ze změny, strach z neznáma, strach z nepřijetí či zklamání. A tak jak ho přijímám bez hodnocení, dovoluji si, aby prostoupil mé tělo, stávám se strachem. Začínám cítit lehkost vlastního poznání, že za každým přijatým prožitkem se skrývá něco víc.

Vydej se na tuhle fascinující cestu společně se mnou třeba právě teď. Nadechni se a …

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru